Loupak.cz - Vtipy

Šéf k podřízenému: „Člověče, vy pomalu chodíte, pomalu děláte, pomalu vám to myslí. Je něco, co vám jde rychle?”
„Ano, rychle se unavím!”

Horník uvízne ve výtahu a zvoní mu telefon: „Ahoj, kde teď jseš?”
„Ve výtahové šachtě.”
„Cože, ty zase fáráš?”

„Kdo je líný pracovat, ať udělá krok dopředu.”
Vystoupí všichni kromě Pepy: „Když já jsem líný udělat i ten krok!”

Na pánské toaletě stojí tři u pisoáru. První dokončí své dílo a jde si umýt ruce. Na osušení použije papírové utěrky. Spotřebuje jich asi deset, dokud neutře poslední kapičku vody. Otočí se k ostatním a říká: „My z Phillipsu jsme vedeni k tomu, abychom všechno dělali extrémně dokonale.”
Druhý již také skončil a také si umyje ruce. Utře si je však pouze do jedné papírové utěrky, přičemž využije každý milimetr čtvereční volné plochy. Otočí se a povídá: „My ze Siemensu jsme vedeni k tomu, abychom všechno dělali nejen extrémně dokonale, ale i extrémně efektivně.”
Třetí skončí svou práci a odchází. Cestou ke dveřím přes rameno prohodí: „My ze Třineckých železáren si nechčijeme na ruce!”

Křehký a zakřiknutý pan Vodička se usadí u holiče a nastoupí na něj učedník. Pečlivě Vodičku namydlí, máchne břitvou a řízne ho do tváře. Uvidí to mistr, přiběhne ke křeslu, chce dát učňovi facku, ale ten se uhne a facku dostane Vodička. Grobiánský mistr, takový podmračený hromotluk, se ani neomluví a vrátí se do své kóje.
Učeň pokračuje, máchne břitvou podruhé a uřízne Vodičkovi kus ucha.
„Ale tohle už přestává všechno!” pobouřeně se ozve Vodička.
Učeň postrčí ušní lalůček po podlaze a kývne: „Moc tady neřvěte, seberte si ze země ten bordel a koukejte plavat, nebo vás náš mistr zabije!”

„S největší určitostí mě čeká černá budoucnost,” stěžuje si kolegovi v práci deprimovaný pan Vaněk.
„Nezoufej předem. Jak to můžeš vědět?”
„Manželka je do větru a přistěhoval se k nám nový soused z Afriky.”

Sekretářka jde panu řediteli udělat kávu, ale za chvíli se vrátí s nepořízenou: „Šéfe, kafe došlo.”
„A mně zase došla trpělivost,” zlobí se ředitel. „Máte padáka!”

Co musí člověk v dnešní společnosti dělat, aby se uplatnil?
Brát úplatky.

Mladý a starý zaměstnanec jdou spolu do zaměstnání. Mladý - kupa prezentací, notebook, dva mobily, iPod, tři čipové karty na krku, kufřík plný DVD, CD, USB atd. Starý - uvolněný, jen igelitka s jablkem a jogurtem... Mladý říká s obdivem: „No, po tolika letech práce to máte všechno v hlavě, že?”
„Ne, pane kolego, u prdele.”

„Žádnou dovolenou ještě naplánovanou nemám,” zlobí se na manželku architekt, „já už si od těch plánů snad neodpočinu ani doma!”